Zrcadlení

Kryštof

   E  Hmi D  E  Hmi  E   
   
   E                     Hmi  F#
1. Do perutí v konečcích řas,
   E                        Hmi         F#
   jak z telegrafních drátů vytepu vzkaz,
            E
   že cítím ztrátu, ve svém aparátu,
                                    Emi                        
   To ticho před bouří, co zebe víc než vanilkové nebe.
   E
   Tři plus milión sto básní,
             Hmi F#
   že napíšu zas
   G          A                  Hmi  A
   a můžeš se dívat a vstupné si nech 
   Hmi         A          G     A  
   Jen když mé tělo orosí dech. 

               D             A
R: |: Už dobře znám to tiché hřmění
              Hmi    F#(D)  
   kdy zrcadlením se vrací
            Hmi(G)
   to co ztrácím... :|

2. Do perutí v konečcích řas,
   jak z telefonních tónů vypustím hlas.
   Že chci příjmout linku,
   jen na chvilinku,
   než sečtu kresby letokruhů,
   já z knihy ohrožených druhů.
   Já milenec
   něžně brutálních krás
   a můžeš se dívat a vstupné si nech,
   jen když mé tělo orosí dech..

R: 
         Emi A G Hmi G Emi A G Emi Hmi E
Mezihra:   

   E                     Emi
   Do perutí v konečcích řas
                      E     B      Hmi
   jak z telegrafních drátů vytepu vzkaz.

R: