Jobova zvěst

Fleret

   Ami                         G Ami
*: Umřela naděje, tak už je v Pánu
                 Emi Ami   G       Ami
   a jako poslední   opouští náš svět,
                     G         Ami
   je marné chtít pomoci od Boha
       F              E
   a zbytečné užívat vět.

            Ami
R: Tahle zpráva je z důvěrných pramenů,
         F               E
   ale stejně se uvěřit nechce,
         Ami
   že vzdala se jenom tak bez boje
      F                E
   a zesnula snadno a lehce.

    Ami      G    Ami            G   C
1. Na jména neslyší, v hlavách neusedá,
    D              C     Ami         G      Ami
   nikdo se nepochlubí, že by ji z prachu zvedal.

2. Každý jen přemítá o tom, co přijde dráž,
   jestli už za žal pít anebo na kuráž.

R: Každý měl ji pod kůží ukrytou
   a přál si, ať roste a sílí,
   že by byla tak najednou bez sebe
   a zmeškala poslední chvíli.

R: Takže naděje už to má za sebou
   a pod hlavou zatuchlou slámu,
   křičte, lidi, že došlo tu k omylu
   a že jde jen o hloupou fámu.

3. Z popela vylétá a míří stále výš,
   pomluvou neskoná, ohněm ji nezničíš.

4. Jen ona přežívá, jen na ni vždycky dej,
   z oceli křídla má a síly habaděj.