La Belle Dame Sans Merci

Fleret

    C              F                  G
1. Vyčichlá růže před hotelem na chodníku
    C            F              G
   zas prodává svou něhu sterilní,
      Ami         Dmi                 G
   v bílých šatičkách, zkrvavělá od neonů,
      Ami            Dmi         G (D)
   v čelistech očí svírá lhostejnost.

2. Když půlnoční slunko drnčí na chodníku,
   ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt,
   diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky
   za cizí prachy cizí vychladlost.

      G           D        C    G
R: K ránu už své tělo ani nevnímá
      C       G           D        G
   a cítí se jak prasklé zrcadlo snů,
              D             C         G
   na bílý strop si mořské vlny promítá,
         C     Ami            G
   jak jdou, jdou k příkrým břehům.

3. Když zvedneš tu růži ležící na chodníku,
   o umělé trny si neroztrhneš dlaň,
   bez dlouhých řečí pak provede tě rájem,
   a snídat budeš zase sám.

    C              F                  G
*: Vyčichlá růže před hotelem na chodníku
    C              F          G
   maličkou rukou mávla na taxík,
   Ami          Dmi         Ami             Dmi
   a tvá láska bez haléře, puklý zvon, co spadl z věže,
     Ami          Dmi                G
   hledá tu svou la belle dame sans merci.