Dopis

Nedvěd Jan

A
Píšu ti, lásko má, co mohu víc, mých kupletů nebylo moc
tak na dva-tři nářky a na krapet štěstí 
          E
a tichou, splynulou, nemravnou noc
Ale teď, lásko, věřím, že už opravdu jsi 
a že jsem objevil můj třetí pól
Jako by šachisté na těch svých štveřečkách dali
   E7                A 
si do branky koníkem gól
Jako by měsíc se stratil a z vody vyhoup se kýl
       A7               D 
Jakoby Titanic topil se zas
                   A                    E                  A
Miluju, lásko, tak miluju tebe, že jsem ztratil už pojem a čas

A tak ti píšu, že umírám, nevím co dál, láska svatá je anebo hrob
Nikdo nevěří, netuší a neví, co dál, bílé ohrady mámivých slov
Šlápoty tvé jsou jako kamínky not 
z nichž pan Rimbaude nám po verších psal
Že tam, kde svítá v uličkách po ránu radost že se k večeru ozývá žal
Ztratil jsem bolest a zranil se tak jako v mešitách křičí můj hlas
Já miluju, lásko, já miluju tebe, že jsem ztratil už pojem a čas

Vše kolem plyne tak jak plynout chce dál,
válka v Iráku,tak jsem se bál
Lidé tak už jsou bez Boha,že nevědí kam,
děcek zástup si u tanků hrál
Ne, já nechci bojovat, milovat chci, v tobě tělo své po kořen mít
Když člověk ví, co už mohlo by být, tak tolik, tolik chce žít
A když pochopí, ví, že není co chtít, těmhle hranicím prošel už pas
|: Miluju, lásko, já miluju tak, že jsem ztratil už pojem a čas :|

Píšu ti, lásko má, co mohu víc, mých kupletů nebylo moc
tak na dva-tři nářky a na krapet štěstí 
tichou, splynulou, nemravnou noc