Hlína

Nedvěd Jan

         D       A    D        G          D  A     D
1. Proud nočních vírů v řekách znám, když otáčí se loď,
                A     D    G      D     A       D 
   a tmou, když nevíš kudy kam, a tmavá tůň zve pojď.
                 G                   D       G    D
   My jako kluci u nás tam, kde jsme šťastný žili svět,
         D     A     D      G    D           A      D 
   občas vzali loďku s půlnocí a strach, ten mám až teď.

2. Proud nočních lásek tak prudkých znám,  
   když dlaním k tělům blíž je blíž.
   když  v křiku lásky k těm nežným hrám si spívat v lásce smíš.
   My jako kluci u nás tam, kde jsme šťastný žili svět,
   občas vzali děvče s půlnocí a strach, ten mám až teď.

3. Proud nočních dešťů a ranních mlh a svítání jak znám,
   když potok v lesích břehy strh a valil hlínu k nám.
   My jako chlapi u nás tam, kde se ještě žít dá svět,
   my milovali přírodu a milujem i teď.