Krajina

Nedvěd Jan

E  
                                                     
Na prstech tvých doteky malované slibují že mám tě rád
F#mi                             
     
do panenek do tvých očí řeknou že ne
   E                     
že neopustí natisíckrát

E             
                                                     
To jen listy ladí po větru až do obzorů a hynou kdesi nad samotou
F#mi                   
                 
s tebou dny se krátí stále nezbývá čas
     E                
         
když u lehaní zpěcháme s tmou

E                 
                                                 
Než ohladíme z čela vrásky a dolu dál do tajemných vzácných chvil
F#mi                        
         
nalezená obětí až trochu mám strach
     E                   
       
že z krajiny tvé něco sem smyl

E           
                                                  
Nelekla se láska jenom udivená co si do duše si napsala snad
   F#mi                           
      
až zítra svoje šaty bude ukládat k nim
E                    
naučená bude se bát


3.sloha

1.sloha