Sněžný muž

Tučný Michal

   D                                  G
1. Studenej vítr honí sníh cestou zavátou,
   A                                        D
   stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou
                                        G
   a tebe marně sháním, pod postel nahlížím,
       A                         D
   kam ztratila ses, to já dobře vím.
   
                            A
R: To sám sněžnej muž se tu bral,
                            D
   to sám sněžnej muž si tě vzal,
                                   G
   tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj
     A                          D
   a já si v klidu kotlík grogu dám.
   
2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid
   zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít
   a nemusím se hádat a vynakládat um,
   abych si moh dát tajně malej rum.
R:
   
3. Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor,
   stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor
   a můj bernandýn klímá, nijak tě neshání,
   on má rád ticho a hodin tikání.
R: