Dechovka

Landa Daniel

   Štěpán:
   Myslím si, že Krysař ji má moc rád.
   
   Štěpánovka:
   Ti dva se raději neměli znát. 
   
   Štěpán:
   Neměl pryč vodcházet, bude mi scházet.
   Měl jsem ho tak ňák rád.

   Štěpánovka:   
   To se zase vytáhli.

   Štěpán:   
   Ostrovani milí!

   Štěpánovka:   
   I Krysaře natáhli!

   Štěpán:   
   To dělaj každou chvíli.

   Štěpánovka:   
   Myslím, že to přehnali a ďábla vyvolali.
   Na jeho duši sáhli.

   Štěpán:   
   My ponesem riziko!
 
   Štěpánovka:   
   S nima jako vždycky.

   Štěpán:   
   Nám hodí to na triko!

   Štěpánovka:
   To je nelogický.
   Vždyť za to nemůžem!

   Štěpán:   
   Flétna ublíží všem.

   Oba:
   Snad to zas ve zdraví přežijem!
   Ale rány se nikdy lidem nevyhejbaj.
   Náhody národy klidně vylidní.   
   Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá!
   Než se voda zas uklidní!

   Štěpán:   
   Kéž by se tak Krysař někde chtěl ztratit!

   Štěpánovka:   
   Něco mi říká, že spíš chce se vrátit!

   Štěpán:
   Zkáza je blízká, už slyším jak píská.

   Oba:
   Životy chce naše zhatit.

   Štěpán:   
   Ježišmarja!!!

   Štěpánovka:   
   Vždyť je to vlastně tak jedno, co bude.
   Tetička zubatá chytí tě všude. 

   Štěpán:   
   Já nechci teď odejit!
   Na onen svět...
   
   Štěpánovka a sbor:
   Tam je klid.
   Stejně jen prach z tebe zbude.
   Rány se nikdy lidem nevyhejbaj.
   Náhody národy klidně vylidní.
   Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá.
   Než se voda zas uklidní.
   
   Krysař:
   Buď zdráv, Štěpáne, a i tebe zdravím,
   ženo rybářova.   
   Proč bych se měl takhle mstít,
   rybáři, co vyhýbá se hřích.
   Vrátil jsem se jenom rozloučit.
   A jen strach vám vidím na očích.  
   Asi jsem přece jenom nějaká stvůra,
   každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál.
   A když ze sna budí moje noční můra,
   snad abych radši nešel (táhnul) dál.