Inkoustový ruce

Vypsaná fixa

Obě ruce od inkoustu. 
Kam jen je mám dát? 
Učitelka začala řvát: "Dej je za záda!"
A nad náma všema visel spokojený Glum. 
Moje máma, modrá branka, zahrada a dům. 

Už musím jít, už musím zase dál, jdu s pevnou nadějí 
a to je má největší zbraň. 
Jinou nemám! 
Musím jít, musím zase dál a vše je, jak má být, 
anebo tak, jak to nemá. 
A já doufám. 

Obě uši plný hluku a zasaženej já, 
nejsilnější okamžiky klepou na záda 
a nad náma všema nebe a velkej žlutej zvon. 
Babička má žlutej hřeben s lady Dianou. 

Už musím jít, už musím zase dál, 
jdu s pevnou nadějí a to je má největší zbraň. 
Já jinou nemám! 
Musím jít, musím zase dál, a vše je, jak má být, 
anebo tak, jak to nemá. 
A já doufám.

Obě ruce od inkoustu. 
Kam jen je mám dát? 
Zvednu je až za oblohu, ale nehodlám se vzdát.

Už musím jít, už musím zase dál, 
jdu s pevnou nadějí a to je má největší zbraň. 
Já jinou nemám! 
Musím jít, musím zase dál a vše je, jak má být, 
anebo tak, jak to nemá. A já doufám.