Místo

Vypsaná fixa

Jdu, pak autem jedu a totem mýho kmene 
na zrcátku se kývá 
jako duch, jako nůž, co jede dortem. 
Jedu městem do cíle 
a písničku si zpívám, já jdu – 
jsem tady a ticho kolem 
je jiným vesmírem a já hostem, co se dívá. 
Voyeur, pozorovatel a zvěd, 
co děkuje, že tu je, a ví, že málo času zbývá. 

Hej! Tady je to – máme to, je to vážně daleko,
když je to tak blízko. 
Hej! Tady je to – dáme to! 
Dáme to až na rekord. 
Nebude to nízko. 

Jdu – jsem tady a jdu životem mýho kmene
a on se na to dívá 
jako duch – jako nůž, co jede dortem.
Jedu furt dál do cíle a písničku si zpívám. 

Hej! Tady je to – máme to, 
je to vážně daleko, když je to tak blízko. 
Hej! Tady je to – dáme to! 
Dáme to až na rekord. 
Nebude to nízko. 

Odlétaj do cíle. 
Odlétaj černobíle.