Cínový vojáček

ASPM

Stával kdys krám, je to dávno,
stařík hračky prodával
a malý cínový vojáček co jednu nohu měl
stál zastrčen v rohu sám.

A naproti ve skvělém paláci
stála malá krásná
primabalerína v sukýnkách
jak květiny lehký vzdech.

A z místa kde malý cínový vojáček stál
a díval se jí přímo do očí
ten cínový vojáček tak láskou vzplál.
Ach, kdo ho jen vyléčí?

Až jednou, neštěstí,
stařík balerínu prodal
a cínový vojáček vyskočil
a vydal se jí hledat v dál.

Déšť ho zanes do moří
a moře v dalekou zem.
Viděl mnoho šťastných dětí
a hrál si s nimi jen.

Až jednoho dne pak nalezl
její dům a už byl stár.
A dříve než hodiny bily půlnoc
ucítil strašný žár.

To lidé hodili ho do kamen,
do ohně v kterém chci zemřít i já.
Ten oheň to je lásky žár
a já, a já z něj kousek mám..