Klaunova zpověď

Novák Petr

   F#mi        D      E         A
1. Já v mládí často podobal se vánku
     F#mi    A         E      A
   a říkali mi, že mi rozum chybí.
   F#mi       D       E            A
   Dnes, dnes už mám, už mám na kahánku,
     D      G          E          A
   a vy se ptáte proč vám to povídám?
   F#mi        D    E           A
   Tak slyšte, já miloval jsem lidi
    C      Hmi     Dmi            A
   a proto jim, ne bohu, se zpovídám.

   F#mi  E  D  F#mi

2. Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý,
   drzý a hloupý, nic prý mi nevadí.
   Vám lidem, vám se to mluví,
   já však byl šašek a musel jsem se smát.
   A bál jsem se, že pláč můj prozradí,
   že chtěl jsem lásku svou někomu dát.

3. Teď už mi líčidla rozežrala tvář
   a maska smíchu na věky mi spadla.
   Tam v dálce vidím, vidím slunce zář
   Já za tím sluncem musím jít.

     F#mi     D            E
Rec: Dohrála hudba, opona spadla,
      A       C           Hmi     Dmi    A
     alespoň dneska chci lidskou hrdost mít.

     F#mi  E  D  F#mi

4. Po celý svůj život rozdával jsem smích,
   měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk.
   A snad jsem taky, snad taky trochu zpych.
   Přesto bych rozdal, všechno co jen mám.
   Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk.
   Tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.