Mistr a Markétka

XIII. století

Jsem princem noci, anděl temné hvězdy,
dávám náruče ztracených snů.
Slyším tvé volání, černá ikono ráje,
jsi v mém srdci bodnutý nůž.

Slyším nářek tvůj, dávno vím to vím,
že je měsíc tvůj bílý král.
Srdce krvácí, ruku podej mi,
půjdem hledat svůj svatý grál.

Dám ti lásky svého těla temné voodoo,
v noci se staneš černou Madonou.
Kradu tvé tělo, zradím tvou duši,
uprostřed pouště pak zanechám tě opuštěnou.

Dávno vím to vím, slyším volání,
celá hořím v obětí tvém.
Vím, že s tebou dál život nekončí,
v chrámu lásky, tajemných her.

Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, [: chrám lásky :] je náš.

A ty dál se ptáš, kdo mi sílu dává,
jsou to stíny mých dávných vojsk.
Nikdo netuší, co se odehrává,
v hluboké noci v ú;krytu hor.

Dávno vím to vím, slyším volání,
celá hořím v obětí tvém.
Vím, že s tebou dál život nekončí,
v chrámu lásky, tajemných her.

Vidíš mé tělo, vidíš má ú;sta
a mojí sílu ale nikdy nikdo nezměří.
Vidíš mé tělo, vidíš má ú;sta,
já jsem ta existence, v kterou nikdo nevěří.

Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, [:chrám lásky:] je náš.

Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.

Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš,
dej mi svou víru, [:chrám lásky:] je náš.