Má dva roky má

Spálený Petr

C
Mám holku správnou, jak má být.
A sní se učím znova žít.
Dmi
Od ní se učím, co je klid,
C
my rozbouráme celý byt.
                 Ami
Tak jsem se léta nezasmál
C                    Ami
a nenavštívil žádnej bál.
C                          G
Jsem chvíli žebrák, chvíli král,
     G7                C
jsem třeba pták a koní pár.

Říkám ji o tom, co je sen.
A proti snu je bílej den.
Má dva roky, má,
zná i písně co znám já.
Jak radost chodí krajinou
a všechny smutky pominou.
Jsem chvíli žebrák, chvíli král,
jsem třeba pták a koní pár.

Já bejval kdysi vážnej pán,
to ještě, když jsem bydlel sám.
A teď se učím novejm hrám a
posmívám se hodinám.
Učím ji zvedat telefon,
ukážu ji, jak se chová slon.
A jak se hladí velkej pes
a jak vypadá černej les.

Říkám ji...