A ty se ptáš co já

Vondráčková Helena

              C                   G
1. To už bude rok, cos mi z vlaku mával
              Dmi               G
   A teď najednou, krůček přede mnou,
                C                 G
   Trochu vázne hlas, to se někdy stává,
               Dmi                  G
   Tak hned co říct, slova, jen nic víc.

                     C                       Ami
Ref: A ty se ptáš co já, jsem zdráva, jak se mám,
                   Dmi               G
     No žijem jak se dá, znáš to přece sám.

2. Táhlo tě to sem, další z řádky frází,
   Ať vzdálen na sta mil, vlastně jsi tu byl,
   Párkrát také psals, jak ti hrozně scházím,
   Brzy však jak vím, smířil ses i s tím.

Ref: A ty se ptáš co já, a jak mi mělo být,
     Když ten kdo zůstat má, ráčil odejít.
     To člověk nechce spát a jíst mu nechutná,
     Den po dni tisíckrát, ptá se a co já.

3. Co o tom, co ty víš, jak rok zvolna míjí,
   Jak se dlouží stín, svátky bez hostin,
   Co ty víš a znáš, jak se hořkost vpíjí,
   Do čtyř holých zdí, když se připozdí.

Ref: A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát,
     Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát.
     Jak rozumnět ti mám, jak chápat slova tvá ?
     Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš co já.

4. Už to bude rok. Tak tě tady vítám.
   Vidět jsi mě chtěl a teď zas abys jel.
   Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam.
   Někdo. Co já vím ? Možná i tvůj syn.

   Tak se měj

Ref: A ty se ptáš co já, a ty se ptáš co já.