Slunce

Vondráčková Helena

             Ami                    Dmi
1. Já kdysi s úsvitem ti říkal častokrát,
             G7                        C
   že jsi mé slunce, o němž nikdo nemá zdání.
                F                         Dmi
   Řek jsem to vážně, jenže nesmíš to tak brát.
             E           Ami
   Přeháním rád, to bude tím.

2. Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,
   že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.
   Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.
                          A
   Bezpočtukrát člověk se mýlí.

             Dmi                       G
R. Slunce je fair, to nezaspí a hřeje záda,
             C                       Ami7
   vysvitne včas, když naprší ti do mikáda,
              Dmi                       E
   nechce nic mít, nic nedluží a svítí stejně
           Ami             A
   na moji tvář, na dlaně tvé.
             Dmi                      G
   Slunce je fair, to nešidí a hřeje pláže,
           C                    Ami7
   odvede své a neslíbí, co nedokáže.
             Dmi                      E
   Kol hlavy měj si svatozář a třeba hřej si,
             Ami
   slunce ty nejsi.

3. I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím
   a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.
   Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.
                             A
   Netrap se tím, to se jen říká.
R.

4. Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,
   přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.
   Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
   že ty mě máš, že já tě mám.