Bílej květ

Komunál

   C#mi              Es
1. Ve světě úspěchů, jen silnej přežije,
   F#mi                    C#mi
   slabý kusy stejně stádo ušlape.
   C#mi                       Es
   A nás tam naženou v kaluži prázdných vět,
   F#mi                   C#mi
   musíme obstát, chce to po nás svět.

   Dmi
R: Ve stínu otců žije sám
                                C
   i ten, co neodpovídal představám,
                       Dmi
   že to dotáhne ještě dál.

   A tak se stalo, že řekl: "Dost!
   Já u Vás nejsem pro radost,
   to musí skončit. Asi jsem špatnej host."

2. Chtěl jsem jen pocit, že mě někdo má rád,
   že nejsem špatnej, i když nevyhrávám.
   A v závodě, kde jsem poslední byl,
   že jsem pro ně stejně zvítězil.

3. A zatím slyším jenom, nestačíš!
   Já ve Tvých letech bych to dělal líp.
   Podívej, ostatní jsou rychlejší,
   ty snad nemůžeš bejt ani můj syn.

   C#mi
R: A tak se stalo, že řekl: "Dost!
                         H
   Já u Vás nejsem pro radost.
                       C#mi
   Chybí mně láska, já nechtěl moc."

   Otevřel okno a vyskočil,
   protože neměl tolik sil,
   aby si lásku vysloužil....

   Dmi
R: Na studený dlažbě - zasychá krev.
                               C
   Teď už je pozdě - brát něco zpět.
               Dmi
   Je pozdě se ptát.

   Proč bílé dřevo a bílej květ,
   náhrobní kámen a k tomu pár vět,
   je pozdě se ptát...


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz