Pohled do zrcadla

Komunál

Jak hurikán to řádí, stovky lidí umíraj, na vině je bílej prášek, jedem, jedem dál. To co teďka cítíš, když si znova, znova dáš, krásný jó je to tam, lítáš, lítáš. Nemůžeš bez toho bejt, nemůžeš, nevnímáš, mlhu kolem sebe máš, svět se ti smazává. Nohy se ti třesou, po zdech se snažíš lízt, seš na tom tak závislej, nic kolem nevidíš. Nevěříš, hajdy hou, očím svým, hajdy hou, co se stalo, hajdy hou, s tváří tvou nevinnou. Tak nevinně to tenkrát začlo, chtěls to zkusit jen, říkal sis, co na tom maj, od světa se trhnem, zapomněl jsi tehdy na to, žil jsi klidně dál, potom přišly trable velký, bílej prášek's bral. Nevěříš, hajdy hou...