Vzpomínka na teď

Wenki

 C                        F
Zazpívám vám písničku o partě,
 G           C
co neměla obdobu,
                             F
teď už jen dvě holky a šest kluků,
 G                       C
ten zbytek má smutnou podobu.


Šest let už se trmácíme světem,
chtěli jsme bejt osada a tak,
kamarády sobě i svým dětem,
tomu všemu nějak ujel vlak.

         F                      C
R:   Tak probuďte se, kamarádi moji,
      F                    G
     sami přece nezmůžete nic,
            F                          C
     dávno říkal to už král ve zlaté zbroji,
           F         G         C
     tři pruty maj spolu síly víc.


Když za měsíc se sotva jednou sejdem,
zřídka všichni, to je špatná věc,
mlčíš, mluvit není o čem,
čtyři pětky, sem tam ňákej hec.


Léta píší v našich tvářích sloky,
sníme o tom, jak to bylo dřív,
utíkaj nám tyhle krásný roky,
jejich cena stoupá na obdiv.


R:   Probuďte se ..........


Zas uvidíme ve snech starý kraje,
Berounku a Srbskou chajdu s ní,
a Jirku jak nám na kytaru hraje,
naše hlasy ztichlou nocí zní.


Vzpomeňme i na Pepika Splavce,
na Portu i srazy pod skálou,
kde oheň hořel k na stožáru vlajce,
my stáli a pěli hymnu Čučáckou.


R:   Probuďme se ...............


Že jsme si nevážili těhle chvilek štěstí,
jednou nám příjde hrozně líto,
budem v koncích, kolem sebe mlátit pěstí,
a kamarádi už neuslyší to.


Zkusme ještě jednou hlavu zvednout,
a bejt zas parta, jako před pár roky,
třeba na zelenou trávu si zas lehnout,
ať Bůh Čuč vede správně naše kroky.

                 F                     C
R:   Tak přece, probuďte se, kamarádi moji,
      F                    G
     sami přece nezmůžete nic,
              F          G           C
     že jste spolu, co byste chtěli víc,
            F            G             C
     tuhle písničku zpívejte z plných plic,
             F         G          C
     a nebo nezbyde vám už vůbec nic.