Scéna 16

Mrazík

Vypravěčka	Jak si Marfuša sama přála, jak stará Jevdokije přikázala stařík Kuzma vzal Marfušu do lesa. A pod nejvyšším stromem ji zanechal osudu. Ovšem s pořádnými zásobami jídla. Do košíku jí matka připravila plnou láhev mléka, chleba tlustě namazaný, cibuli, kus špeku. Jen aby nehladověla. Marfuša si taky pořádně říhla, když dojedla všechny zásoby. Nebýt zavrzání sněhu, ani by si nevšimla, že ji pozoruje děda Mrazík.
Ď.M.	Je ti teplo, děvče?
Marfuša	Co chceš? Zbláznil ses? Ruce i nohy mmě mrznou!
Ď.M.	Tak co tady hledáš? (oběhl rozložitý smrk, aby se na dívku podíval i z druhé strany) Už je ti teplo, děvče? Je ti teplo, krasavice?
(To už bylo na Marfušu moc. Olízla se, otřela si ruce, chytla dědu Mrazíka za límec kožichu a pořádně s ním zacloumala.)
Marfuša	Honem mi přičaruj ženicha, a peníze! Hodně peněz!
(Ještě jednou s dědou zatřásla, pak s ním praštila o zem.)
Tak dělej! (zlostně si dupla nohou)