Pohých pět mil

Martinová Věra

Mám jenom vady, jaký chlap má mít 
línej jsem pěšky někam jít 
Jsem tam kde k pití něco maj' 
tam, kde mi řeknou, chlapče hraj 
 
Já nejsem pane na hraní 
mě nevadí to vyznání 
Ani nejsem blázen do koní 
a doutník váš mi nevoní 
 
Už pouhých pět mil 
a pak jeden z nás, aby z vlaku vystoupil 
Kdo z nás dvou to vzdá 
potichu odejde a zamává 
 
Koukněte se jak jste pohublý 
od karet pohled zarudlý 
Vaše písně chraptí tesknotou 
důvěrně se znáte s tou a tou 
 
Jsem mladá dámo jakej jsem 
školák pod drsným nánosem 
Stačí jen jedno kejvnutí 
a dejchám pro vás bez hnutí 
 
Už pouhých pět mil 
a pak jeden z nás, aby z vlaku vystoupil 
Kdo z nás dvou to vzdá 
potichu odejde a zamává 
 
| recitativ: 
| Tak si myslím, že se mi lepí na paty konečně i kousek štěstí. 
| A co to je? Nová písnička? 
| Ne, to jste vy. 
| Hm, vůbec mě neznáte a do stanice zbývá už jen pět mil. 
| Jenomže, za tamhletou zatáčkou je tunel. A... 
| Pane, kde jste, podejte mi ruku, držte mě prosím vás. 
 
Už pouhých pět mil 
a pak jeden z nás, aby z vlaku vystoupil 
Kdo z nás dvou to vzdá 
potichu odejde a zamává