Nebeští jezdci

Kortéz Rudolf

	   Ami                   C
1)	Po zasmušilé pustině jel starý honec krav
	    Ami                         C
	den temný byl a dech ševelil ve větru stébel trav
	   Ami
	tu náhle k nebi pohleděl  a v hrůze zůstal stát
	     F                            Ami
	když z rozervanejch oblaků viděl stádo krav se hnát

		  C  Ami          F               Ami
R:	[: Jupia hej jupia hou to přízraky táhnou tmou :]

2)	Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavý 
	a na bocích mu plápolaly cejch řežavý
	a oblohou se neslo jeho kopyt dunění
	a za ním jeli honáci až k smrti znavení

R:	....
3)	Ti muži byli zsinalý a kalný měli zrak 
	a marně stádo stíhali jak mračno stíhá mrak
	a proudy potu zmáčeli jim tvář i košili
	a oblohou se rozléhal jejich jekot kvílivý

R:	...
	   Ami                         C
4.	Tu jeden z honců zastavil a pravil pozor dej 
	     Ami                  C
	svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej
	Ami
	bys´ nemusel pak po smrti se věčně věků štvát 
	  F                     Ami
	a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát

	      Ami     C          Ami   F               Ami
R:	Jupi ja ej jupi ja ou to přízraky táhnou tmou