Smůla

Doklouboku

            F 
Smůla zle se na mě mračí ! 
 
         C				    G			 C 
Sedí smůla na rozcestí, černej klobouk na hlavě 
			    Am	        Dm		 G 
a každýho, kdo jde kolem, prohlíží si zkoumavě. 
	     F					  C		Am 
Chodím tudy každej tejden, občas něco utrousí, 
         C					G		C 
že se stejně jednou sejdem, zabručí si pod fousy. 
 
		   F				    C 
Ref:   Smůla zle se na mě mračí, šije k džínám záplaty. 
	         F		 G 
          Obrátím se, to jí stačí a hned mi skočí, skočí, skočí na paty. 
 

Sedí smůla na rozcestí, černý brejle na očích, 
usmívá se samým štěstím, jak to zase roztočí. 
Koho dneska doprovodí ? Jedna věc mě zajímá. 
Jak to na tom světě chodí, smůla věčně štěstí má. 


Ref: Smůla?
 

Koho chytí, kdo se neda, kdo jí bude utíkat, 
tohleto si smůla bledá umí vždycky spočítat. 
Hned je na nohou a stojí, zastříhá si ušima 
a kdo se nejvíc bojí, toho ráda objímá.