Jen dva ta loďka může vézt

Vondráčková Helena

Jen dva ta loďka může vézt
jen dva, když jsou v ní tři, tak potápí se
Jeď a říkej mám tě rád
jeď tam, kde město nehlučí a cesty nejsou
snad víš, že

Jen dva si mohou ruce splést
jen dva prý se mohou líbat, nespěchej
vždyť dnes máme času dost
kam vítr teď fouká nech se vést
to mě láká

Tam poznáš vůni dnů
a v trávě budeš snídat
čistou vodu pít
a ptáky zpívat uslyšíš jen píseň vlídnou

Žár léta posvětil nám den
loď nelétá, vesluj, tedy ať jsme tu jen dva
a voda opilá
Sen dnů minulých odložil plášť, je tu se mnou
teď vypráví všechno, co o nás ví

A monogram ten neříká, kdo líbal rty mý

Jen dva ta loďka může vézt
jen dva, když jsou v ní tři, tak potápí se
dnes, vem si lásku mou
Jeď tam, kde město nehlučí a cesty nejsou
sen vypráví
všechno, co o nás ví
všechno, co o nás ví