Neuč slunce hřát

Vondráčková Helena

         A     E    A            F#mi    E   D
1. Na co modrý nebe myslí a čeho může se jen bát,
           A     E     A               F#mi    E   D
   když mu někdy dojde kyslík, zatáhne brzdu a jde spát,
           E             D             A    E    D
   jako já se teď světem toulá a často neví kudy kam,
            E            F#mi             G        E
   došla mi slova noc je dlouhá snad ti i proto utíkám.

   A    E      F#mi       D   E              
R: Neuč slunce hřát já to balím, už víme přece,
   A      E    F#mi    D     E                A
   hvězdy ty pořád nepadají, tak nech si o mě zdát,
   E                A
   tak nech si o mě zdát to nejde,
    E                A              E       A     A E A F#mi E D
   nech si o mě zdát to nejde tak utíkám, tak utíkám.

2. Divoký řeky táhnou z kopců a všechny drží jeden směr,
   do moří ženou hejna lovcům tak už to chodí tak to ber,
   neříkej že se právě rouhám a o čem Bůh teď hovoří,
   došla mi slova noc je dlouhá a já chci zpátky do moří.

R: Neuč slunce hřát já to balím...
   ...
   jééé, co nejdál.

Solo

   Neříkej že se právě rouhám a o čem Bůh teď hovoří,
   došla mi slova noc je dlouhá a já chci zpátky do moří.

R: Neuč slunce hřát já to balím...
   ...
   jééé, pryč utíkám.