Zmámená

Vondráčková Helena

Za tmavé brýle oči skrýváš, 
hledám teď zbytky 
úsměvů po kapsách. 

Na schodech zíváš mám Tě dost, 
už nezbyl vůbec žádný most. 
Vůně léta zůstává napořád. 

Zmámená já chci se vrátit zpátky. 
Zmámená spoutaná vím 
že nechci mít už strach. 

Zmámená mám slzy na polštáři. 
Ptám se prošlých dávných dnů 
jak zlým se bránit. 

Vychladlou kávu v bistru snídám. 
Procházím městem smířená 
s úlevou. 

Ač do snů vcházíš dál tu stůj, 
už nechci říkat můj jsi můj, 
v dešti bosá poznávám, 
svoji tvář. 

Zmámená já chci se vrátit zpátky. 
Zmámená spoutaná vím 
že nechci mít už strach. 

Zmámená mám slzy na polštáři. 
Ptám se prošlých dávných dnů 
jak zlým se bránit. 

Zmámená schoulená 
mám slzy na polštáři. 
Ptám se prošlých dávných dnů 
jak zlým se bránit. 

Zmámená spoutaná 
mám slzy na polštáři. 
Zmámená teď vím 
že nechci mít už strach. 

Zmámená spoutaná 
mám slzy na polštáři. 
Ptám se prošlých dávných dnů 
jak zlým se bránit.