Otevřete okno, aby duše mohla ven

Landa Daniel

Jářku těbůh táto, zdravíčko můj strýci
k čemu kecy že mám ležet v nemocnici
típněte ty cíga, palte voskovici
doktor by řekl koukej, musíme tam všici.

Snad tu nejste marně přece jen,
otevřete okno aby duše mohla ven.

Proč tu nejsi ty, má pihovatá Báro
veselá a hloupá, jako v lednu jaro
tys byla má šance, jediná a krátká
uhnout z cesty kterou, zametala matka.

Život je jak klícka ze čtyř stěn,
otevřete okno aby duše mohla ven.

Řeknu ti to rovnou, starostlivá máti
doplést mi tu šálu, už se nevyplatí
už je dávno víc než, dostatečně dlouhá
na pořádnou smyčku popadla mě touha.

Říct jen přišel pátek vhodný den,
oteveře okno aby duše moha ven.