Písnička o vltavském korytě

Šlapeto

1)
Poslechněte mou písničku o tom novým korytě
o tý slavný události, nejnovější raritě
Polovic už světa ví, jaký obraz poutavý
bylo tohle přelejvání stříbropěnný Vltavy.

2)
K slavnostnímu aktu tomu přišlo mnoho publika,
a pak z kruhu hodnostářů účast byla veliká
Ptáš se pravdou zdali to, zjev už příliš starý to
že se sejdeš s hodnostáři jen tam kde je koryto

3)
Řečnil ten a řečnil onen, národ svorně nalejvaj
voni jsou to, jenom voni, co Vltavu přelejvaj.
Vltava však, tralala, jejich řečí nedbala
jen tak vod těch velkejch pánů se tam nalejt nedala.

4)
A tak u očekávání hromovýho výbuchu
drželi si všichni páni, ruce svorně na uchu
vtom bez velkých nadsázek, nádhernej zříš vobrázek
prsklo to tak jak rachejtle a vylít pouze jeden voblázek.

5)
Inu kdo prej za to může, že prý si to nedá vzít
povídal pan ohněstrůjce: tím je vinen Ekrazit
Spletli jsme se velice, sem patřila munice,
co nám lóni rozházela půl Truhlářský ulice.

6)
A tak teče Vltavěnka starou cestou klidně dál,
ten kdo jí chtěl přelejvat, ježiši ten se blamoval
Přelejou ji v závěrek až některej outerek
zatím tendek nateklo jen inženýrům do pérek.