Halleyova kometa

Janoušek Slávek

    G                 Hmi
1. Courám se vesmírem už celá staletí,
    Ami                 C             G
   daleko do tmy a zas šup ke Slunci do tepla, jsem svěží,
                     Hmi
   a silák Jupiter přede mnou baletí,
    Ami                   C         G
   často mě zdrží, ale vždy jsem mu utekla, jsem silná.

2. Však nejvíc mě pobaví ta modrá kulička
   od Slunce třetí, co s lidmi se otáčí, jsou bezva,
   jsou se vším hned hotoví, pro ně jsem stařičká,
   kus ledu, co letí, pak se přiblížit postačí.

      G                 Hmi
R: [: Užívejte světa, blíží se kometa,
      Ami               C       G
      užívejte světa, blíží se kometa. :]

3. Halleyova kometa mě v poslední době zvou,
   ach, Edmond Halley, ó, jak ten mě miloval, byl bezva,
   však sešel ze světa, než jsem jednou cestu svou
   oběhla kolem, už na mě nepočkal.
R:
4. To tenkrát na účet nám, kometám, připsali
   mory a války, i to, že třeba chleba ztvrd', jsou bezva,
   papež mohl poroučet, komety nedbaly,
   a tak jsi kacíř, a potentát měl z toho smrt.
5. Teď už to prostě není to, to, co to bývalo,
   byla jsem metlou božího hněvu, moc silná,
   procesí prosilo, šílelo, zpívalo,
   já byla mečem pro jejich hlavu.
R:
6. Když jsem zde byla naposled, to zas našli jed v ohonu,
   psali rok deset a měli strach, že je otrávím, jsou bezva,
   jedni se sami trávili, druzí létali v balónu,
   žít či se věšet, to já jim nepovím.
7. Většina vzývala Františka Josefa,
   báťušku cara či císaře Viléma, jsou bezva,
   a když válka začala, s kým má být kometa?
   Ach, co se starám, s těma či s tamtěma?
R:
8. Slunce mi kartáčem můj ohon rozčesá
   jak na hlavě každé vlasaté sexbomby, jsem svěží,
   a lidičky hned pláčem prosí svá nebesa,
   ale jak zmizím, už zas myslí na bomby.
R:
9. Tak to jsem zvědavá, co nyní chystají,
   jaké zas šprýmy a jestli mě nafotí, jsem svěží,
   kdekdo je potkává, do kosmu lítají,
   dokonce prý mi poletí naproti, jsou bezva.
10. Courám se vesmírem, kdeco mě potěší,
    lidi si myslí, že vše je tu pro ně snad, jsou bezva,
    prý se psaným papírem spor o vesmír vyřeší,
                                       G        D
    kdoví, co najdu v roce dva tisíce šedesát dva ...
R:,R: