Všem Juliím

Kiďák Tomáško Vojta

         Ami       F            E
1. Jako zapálená stodola jsem shořel
                                Ami
   na venkovským prázdným nádraží,
              F           E
   ani popel, ani trochu kouře,
                            Ami
   natož tvoje prsty na tváři,
                             G
   jak nějakej papír vod cukroví
    C                        E
   vodkopnutej přes dvě koleje,
    Ami             F              E
   každá z vás se dneska pro mě strojí,
                               Ami
   každá z vás se s jiným miluje.

    C                             G
R: Kolik jsem vás ztratil na svý cestě do ráje,
     Dmi                            Ami
   přesto hledám dál, vždyť možná zrovna tady je,
         E                       Ami
   pak klopí oči hanbou, že je krásnější jak noc,
      E                   Ami
   a kytary zní sambou z léta do vánoc.

2. Proč jsou tváře andělů, můj bože,
   podobné všem Juliím, co znám,
   žádná z nich mi neustlala lože
   a žádné z nich jsem lože neustlal,
   za okny zní samba a já čekám
   na venkovským prázdným perónu,
   sbírám síly vodjet prostě někam,
   sednout do prázdnýho vagónu.
R:
         Ami       F            E
*: Jako zapálená stodola jsem shořel
                                Ami
   na venkovským prázdným nádraží ...¨