Vítr nad Berounkou
Gladly S.W.
Den už se pomalu končí a nad vodou šedivá
Mlha se válí a plazí, jak vzpomínka lenivá
Kdopak ti holka dal jméno, to nejlíp sama víš
Když na východ něžná a čistá, po staletí uháníš
Údolím pak mezi kopci, jsi jinak hluboká
Od dávných časů z bájí, zem je tu divoká
Taky si bývala sama, než sestra tě dohnaly
Tam kousek od Borských polí, to jméno jste dostaly
Tak tu stojím nad tebou a slzy pálí do očí
To co se stalo už nejde vzít, vzpomínky mládnou a útočí
Ozdobím hroby, vyleštím pomníky
V poledne u silnic, roztančím patníky
Pro starou řeku, vodáckou Mekku, to udělám
Pozdravím nejhezčí místa i jejich okolí
Myšlenky jak oheň pálí, když ryba zaloví
Svědomí co nemám čistý a srdce bolavý
Až jednou potkám tvůj pramen, budu pít na zdraví
Čekám, kdy přijde má chvíle a to se musí stát
Jak vítr chci krajem vládnout a občas ho učesat
Potom se budeme toulat, v nejhezčím objetí
Až příběh tý naší lásky, se do světa rozletí
Ve stanici houká vlak a bude to ten poslední
Co odveze mě za tebou, na tisíc let a spoustu dní
Přeletím skály, no to je výška
Pak holkám na jezu, pohladím bříška
Pro Starou řeku, vodáckou Mekku, to udělám
Zdroj: http://zpevnik.wz.cz