Marie

Klus Tomáš

  F           A                    Bb 
Je den, tak pojď Marie ven,budeme žít, házet 
C                  F         A                         Bb 
šutry do oken.Je dva necháme doma trucovat,když nechtějí, nemusí, 
     C                   F            A 
nebudem se vnucovat.Jémine. Všechno zlý jednou pomine,tak 
Bb    C          F  A  Bb 
Marie, co ti je? 
 
C        F        A                       Bb 
  Všemocné jsou loutkařovy prsty,ať jsou tenký nebo 
              C                      F           A 
tlustý,občas přetrhají nit.A to pak jít a nemít nad sebou svý jistý.Pořád 
 Bb                C                     F            A 
s tváří optimisty v žití obracet. Je to jed, mazat si kolem huby 
            Bb             C             F            A 
med a neslyšet, jak se ti bortí svět.Marie, kdo přežívá,nežije, 
          Bb  C  F               A 
tak á-dy-jé.     Marie, už zase máš tulení 
            Bb           C                   F 
sklony,jako loni. Slyším kostelní zvony znít a to mě zabije 
A              Bb                C 
a to mě zabije a to mě zabije, jistojistě. 
 
Ref. 
    F            A        Bb             C       F 
Já mám, Marie rád, když má moje bytí spád. Býti věčně 
        A            Bb          C 
na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat. 
F                     A 
   Nechtěj mě milovat, nechtěj mě milovat, 
Bb                   C 
  nechtěj mě milovat.    Já.. 
 
Copak nemůže být mezi ženou a mužem 
přátelství, kde není nikdo nic dlužen? 
Prostě jen prosté spříznění duší, 
aniž by kdokoli cokoli tušil. 
 
Ref. 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz