Milujem se čím dál víc

Kotvald Petr, Hložek Stanislav

   C#mi 
1. Potkal jsem tě v klubu prázdném 
                                      A 
   a v tom číšník řekl tak zhasnem, a půjdem spát. 
   F#mi 
   Na tvém stolku v misce na stůl 
                                G# 
   zůstala tvá sponka z vlasů a já byl rád. 
   Bral jsem po dvou dlouhé schody 
   smáčely nás proudy vody, prosil jsem stůj. 
   V přímé lince z nočních temnot 
   oči tvé se smály se mnou a já byl tvůj. 
 
   C#mi 
R: Milujem se čím dál víc, život nám leží u nohou, 
   A 
   jdeme městem bez hranic a pletem si ho s oblohou. 
   F#mi                       G#             A 
   Přísné hlasy moudrých nevnímám, má skvělá lásko, moje lásko. 
   Milujem se čím dál víc, báječní v rolích spiklenců 
   utrácíme sladké nic, to bohatství všech milenců. 
   Vžít své kdysi dnes už odmítám, má skvělá lásko, moje lásko. 
   Deštěm líbaná, mááááá 
 
2. Orloj v klubu šetří časem, 
   stolek náš sám prostírá se, ví co si dáš. 
   Sponka kterou nosím v džínách 
   vlasy mé teď s tvými spíná když splýváš tvář. 
 
R: Milujem se čím dál víc, život nám leží u nohou, 
   jdeme městem bez hranic a pletem si ho s oblohou. 
   Přísné hlasy moudrých nevnímám, má skvělá lásko, moje lásko. 
   Milujem se čím dál víc, báječní v rolích spiklenců 
   utrácíme sladké nic, to bohatství všech milenců. 
   Vžít své kdysi dnes už odmítám, má skvělá lásko, moje lásko. 
   Deštěm líbaná, mááááá