Vzpomínka

Hakl František

 
 
E C#dim F#mi H7 E 
 
 
     E               C#dim       F#mi   H7       E 
Rev: Napsal mi píseň o naději, o víře v bílé anděly, 
     E               C#dim        F#7            H7 
     že lidé ho mají nejraději, a on je tak nesmělý. 
 
 
A               E            F#7                 H7 
Dával nám plnou náruč lásky, vlídné a věčné jako sen, 
A                E              H7                 E E7 
dívá se na nás z hvězdné dálky, očima modrýma jako len. 
A             E                F#7                  H7 
Rozdával něhu skrytou v dlani, hebkou, jak babí pápěří, 
E                 C#dim      F#mi      H7       E C#dim H7 E 
já tu teď stojím, nevím ani, zda mi to někdo uvěří. 
 
 
     E               C#dim       F#mi   H7       E 
Rev: Napsal mi píseň o naději, o víře v bílé anděly, 
     E               C#dim        F#7            H7 
     že lidé ho mají nejraději, a on je tak nesmělý. 
 
 
 
A               E           F#7                   H7 
Poslal mi úsměv po obláčku, do plátků růže vtiskl cit, 
A               E             H7                   E E7 
já mu jdu za to na oplátku, v kalíšku svíčku rozsvítit. 
A               E               F#7          H7 
Na pomník kytku položím, pak se jen tiše pomodlím, 
E                   C#dim       F#mi   H7            E C#dim H7 E 
za lásku, za krásu, za setkání, za vše krásné, co já vím. 
 
 
     E               C#dim       F#mi   H7       E 
Rev: Napsal mi píseň o naději, o víře v bílé anděly, 
     E               C#dim        F#7            H7 
     že lidé ho mají nejraději, a on je tak nesmělý. 
     A                 E           F#mi   H7       E 
     Napsal všem píseň o naději, o víře v bílé anděly, 
     E                C#dim        F#7           H7  E C#dim F#mi  H7 E 
     kde lidé ho měli nejraději, a přec byl tak osamělý.