Poprvé

Hakl František

 
C2 Edim  Dmi7 G 
 
 
C               Edim        Dmi7          G 
Když prsty moje místo nebe, ač duše má to nechtěla, 
Emi           Ami  Ami7  Dmi7             G 
nezištně pohladily tebe, ty jsi se trochu zachvěla. 
C                   Edim    Dmi7            G 
Tvůj úsměv a pohled štěněte já četl líp než slova, 
Emi               Ami     Dmi7               G 
beze lsti, srdcem dítěte, já věděl, že chceš znova. 
 
 
     C            Edim         Dmi7           G 
Rev: Snad omylem, osudem snad, jež sudičky mi přály, 
     Emi              Ami     Dmi7            G 
     já chtěl ti něco ukázat, co právě mizí v dáli. 
 
 
C             Edim         Dmi7            G 
Mé prsty snad cestu znaly, nad paží, šíje, vlásky, tvář, 
Emi               Ami Ami7  Dmi7               G 
krůček za krůčkem putovaly, v tvých očích byla hvězdná zář. 
C           Edim          Dmi7        G 
Náhle i rty blíž si byly, jako by se hledaly, 
Emi              Ami       Dmi7            G 
i když jen letmo zavadily, hned vášnivě se přisály. 
 
 
     C            Edim         Dmi7           G 
Rev: Snad omylem, osudem snad, jež sudičky mi přály, 
     Emi              Ami     Dmi7            G 
     já chtěl ti něco ukázat, co právě mizí v dáli. 
 
 
C             Edim         Dmi7             G 
Přitiskla ses ke mně blíž, já vůní tvou byl vzrušený, 
Emi                 Ami     Ami7   Dmi7            G 
pak šeptala jsi mi „Všechno smíš“, nejhezčí slůvka od ženy. 
C               Edim           Dmi7             G 
A pak jsem citu podlehl zcela, ve snech jsem tě dávno chtěl, 
Emi              Ami            Dmi7             G 
dal jsem ti vše, co jsi chtěla, v klubíčku propletených těl. 
 
 
 
     C            Edim         Dmi7           G 
Rev: Snad omylem, osudem snad, jež sudičky mi přály, 
     Emi              Ami     Dmi7            G   C2 Edim  Dmi7 G Cmaj7 
     já chtěl ti něco ukázat, co právě mizí v dáli.