Láska z roku \'68

Marien

Starý příběh z dávných časů 
Starší, než kam paměť lidí sahá 
A těžký jako černé svědomí 
Jako vášeň, když dojdou slova 
 
A v té chvíli prasklo lano 
A není už nic, co nás k sobě poutá 
A zbyly drobný sotva na taxík 
Na snídani při západu slunce 
 
Ref 
Neproniknutelná tma vloudila se do podkroví 
Slyším, co říkáš, ale neposlouchám, už nezbývá čas 
Neproniknutelná tma, když svět se topí v beznaději 
Rolety neumlčí chrapot tanků v ulicích 
Jako by jeden z nás už Prahu zradil 
 
Starý příběh, věčně stejný 
Jen kulisy se mění v jiných barvách 
A když nás cizí vojska rozdělí 
Zvykneme si, dokud jeden z nás neuhoří 
 
Ref 
Neproniknutelná tma...