Chat Noir (Jsem přítel Fortuny)

francouzská hudba

 
           D       A         A7             D 
1. Jak lampa měsíc visí – já táhnu bulvárem, 
         E                               A7 
vtom slyším kroky čísi a hlas: „Hej, Oskare!“ 
    G                        D 
A Sosthéna hned na mě: „Kam ten spěch, příteli?“ 
    E                                       A7 
„Dnes mám pré,“ řek jsem dámě, „zítra je pondělí…“ 
 
         D                                    A7 
Rf: Jsem přítel Fortuny, Chat Noir před nosem mám 
         G      D             E     A7 
a jdu v přísvitu luny sám po Montmartru! 
          D                               A7 
Jsem přítel Fortuny, Chat Noir před nosem mám, 
      G        D        A7            D 
ale v přísvitu luny po Montmartru jdu sám. 
 
2. Když pak u Chat Noiru svit luny potemněl, 
zahlédl jsem slečnu Kláru a té jsem jemně děl: 
„Jak se ti šlape, krásko?“ „Jo, dobrý, to si piš… 
A mimochodem, lásko, co ty tu vyvádíš?“ 
 
Rf: Jsem přítel Fortuny... 
 
3. Zbled měsíc, kočky vilně po střechách vřískaly, 
když tmou křik někdo silně: „Tak jsme tě dostali! 
Já znám ty tvoje spády, tak hybaj, mladíku! 
Proč potloukal ses tady?!“„Proč? – Jen tak, ze zvyku…“ 
 
Rf: Jsem přítel Fortuny... 
 
4. Měsíček skryla můra – Kam vede mě ten chlap? 
Vždyť je to prefektůra! Mříž, klíč – a zámek sklap… 
A hned: „Jste žurnalista, soukromník, sochař, hráč, 
básník a pianista či malíř? – Co jste zač?“ 
 
Rf: Jsem přítel Fortuny...