Když jitrem zaplane zoře, zpívá země, zpívá moře; od živlů všech zní hlas vděčný: „Buď pochválen, Bože věčný!“ I člověk zde nesčetnými obklopen jest dary Tvými. Tys jej stvořil a ochránil, jak by Tě, Bože, nechválil? Ledva přetru oči v ránu, jmu se volat k svému Pánu, svému Bohu, vládci nebe, a hledám Jej kolem sebe. Mnozí byli smrtí jati, zalehnuvše včera spáti; my se ještě probudili, bychom Tě, Bože, chválili.