CESTY

MIKY KLOBOUK

D                  G 
DO SLUNCE SE DÍVÁM,OČI PŘIVÍRÁM, 
                      D 
NA RŮŽOVOU,SKRZ VÍČKA HLEDÍM. 
              G 
DĚKUJI LOUKÁM,SNY V SOBĚ VÍTÁM, 
               D     D7 
V ZELENÉ TRÁVĚ SEDÍM,A VÍM, 
G                                            D    D7 
ŽE SKŘIVANŮ ZPĚV NADE MNOU,NEJKRÁSNĚJŠÍ TÓNY MÍVÁ, 
G                                         D     A 
ŽE TRABLE Z DUŠE,LETNÍHO DEŠTĚ TEPLÁ VODA SMÝVÁ,SMÝVÁ. 
 
PACHEM POLNÍCH CEST,JÁ SE TOULÁM, 
A NEMÁM,KAM BYCH SPĚCHAL. 
CESTY ŠEDIVÝCH MĚST,UŽ NEZNÁM, 
TY DÁVNO ZA SEBOU JSEM NECHAL,A VÍM, 
ŽE S VYSYPANOU KAPSOU,NA SVĚTĚ NEJLÍP BÝVÁ, 
ŽE MĚ NOHY DONESOU,DO LESŮ,K ŘEKÁM KDYŽ SE STMÍVÁ. 
 
POSTEL MECHOVOU,LES MI USTLAL, 
MĚSÍC V ŘECE,NA ODRAZ SVŮJ SE DÍVÁ. 
OHEŇ LAMPOU SVOU,TMOU SE ROZTOULAL, 
DEN ZNÍ TENCE,NOC SVOU PÍSEŇ ZPÍVÁ,A VÍM, 
ŽE TOULÁNÍ V BOTÁCH MÁM,CESTY PŘECE PO CELÝM SVĚTĚ BÝVAJ, 
ŽE SPOUSTU ČASU MÁM,NA VŠE O ČEM,NĚKTEŘÍ JEN SNÍVAJ, 
A      D 
JEN SI SNÍVAJ.