ŽÍT JAKO LOOSER

MIKY KLOBOUK

A                                       A7 
CELEJ ŽIVOT JE POSRANEJ,KDYŽ PŘIJDE PADESÁT A VEJŠ, 
    E7                    A     E7 
PAK ČLOVĚK,PŘESTÁVÁ BÝT V KURZU. 
A                                        A7 
PO SVĚTĚ CHODÍ NAŠTVANEJ,ŘÍKÁ SI PROČ TU JEŠTĚ JSEM, 
     E7                    A      A7 
Z NĚJ ZBUDE,JEN VOBYČEJNEJ LOOSER. 
D                           A 
JIZVY JAK Z VÁLEK STALETÝCH,POZVOLNA BORTÍ CELEJ KSICHT, 
 E7            A 
NIC NEMÁ,JE JEN ŠPINAVEJ LOOSER. 
 
CHODÍ SÁM,BLOUDÍ V ULICÍCH,V ROZPADLÝCH,STARÝCH STŘEVÍCÍCH, 
PAK Z LIDÍ,ZAČÍNÁ MÍT HRŮZU. 
FLEKY A LÉZE NA LÍCÍCH,KUPUJE VÍNO V KRABICÍCH, 
CO CEJTÍ,ŽE JE Z NĚJ JENOM LOOSER. 
AŤ DO HAJZLU JDE CELEJ SVĚT,ŽIVOT PÍRKO NENÍ,ANI MED, 
CO ZMŮŽE,NEŽ BEJT VOBYČEJNEJ LOOSER. 
 
MLADEJ BYL MOŽNÁ ÚSPĚŠNEJ,RODINĚ A STÁTU PROSPĚŠNEJ, 
CAJT ŘÍKÁ,UKLIĎTE PRYČ TU LŮZU. 
LIDI TY BEJVAJ NEVDĚČNÝ,K HLADU A BÍDĚ NETEČNÝ, 
VŽDYŤ BYL TO,JEN VOBYČEJNEJ LOOSER. 
(:CO KONČÍ,MUSELO ZAČÍT,VOČI MU NEMÁ KDO ZATLAČIT, 
NA VĚTVI,VISÍ STAREJ,VOŠUMTĚLEJ LOOSER:).