Vyznání

Kolář Petr

I když jsem chlap bez vyznání 
teď se vyznávám 
léta jsem měl klamná zdání 
lásku že já znám 
 
stačí jít se někam napít 
vždycky najdeš stůl 
kde je holka, která ztratí 
s tebou noci půl 
 
pár let se dá tak prožít, je to celkem fajn, 
život je jak velkej flám 
najednou ti dojde, 
že se chováš jak ten blázen (jako blázen jako bloud) 
a víš jasně, že chceš víc 
než mít holku na měsíc 
před očima náhle 
zjeví se ti všechny tváře (tváře s adresou) 
kde znáš postel a jen skříň 
jsi jen hostem mezi vším 
 
je to láska nebo není 
začínáš se ptát 
nebe nezná vyvolených 
ty bys jím byl rád 
 
toužíš poznat něco navíc 
co, však nevíš sám 
objevit svět nepoznaný 
stoupat ke hvězdám 
 
pár let se dá tak prožít, je to celkem fajn, 
život je jak velkej flám 
najednou ti dojde, 
že se chováš jak ten blázen (jako blázen jako bloud) 
a víš jasně, že chceš víc 
než mít holku na měsíc 
před očima náhle 
zjeví se ti všechny tváře (tváře s adresou) 
kde znáš postel a jen skříň 
jsi jen hostem mezi vším 
 
říct si zda jsem zvážněl 
či jsem chytřejší 
však váhám, však váhám 
 
 
 
 
najednou ti dojde, 
že se chováš jak ten 
najednou ti dojde, 
že se chováš jak ten blázen (jako blázen jako bloud) 
a víš jasně, že chceš víc 
než mít holku na měsíc 
před očima náhle 
zjeví se ti všechny tváře (tváře s adresou) 
kde znáš postel a jen skříň 
jsi jen hostem mezi vším 
 
najednou ti dojde, 
že se chováš jak ten blázen (jako blázen jako bloud) 
a víš jasně, že chceš víc 
než mít holku na měsíc 
před očima náhle 
zjeví se ti všechny tváře (tváře s adresou) 
kde znáš postel a jen skříň 
jsi jen hostem mezi vším