Povídala mamka

Lutka Petr

    A                            E7
1. Povídala mamka, že tě dobře zná,
                                           A
   jenom chodíš, hlavu nosíš výše, než se má,
                                 E7
   prý máš černý oči a minulost též,
                                              A
   jestli je to všechno pravda, půjdu, to mi věř.

    D             A      E          A
R: Já chci být s ženou, co se umí smát,
      D              A          E                A
   [: ale s hloupou vyfintěnou nechtěl bych se zdát. :]

2. Prý si loni všichni vrabci šeptali,
   jak kdy v lese chlapci s tebou houby hledali,
   naštěstí jim lidé málo rozumí,
   a tam v lese pod kapradí jinej nečumí.

R: Trpaslík snad tam kouká do křoví,
   [: hledí ale s potěšením a nic nepoví. :]

3. Chtěl jsem ti dát zlatej prsten zásnubní,
   s takovou jej vezmu, půjdu rovnou ke studni,
   zatížím jej cihlou, hodím do temna,
   protožes' mi byla, holka, s jiným nevěrná.

R: Do hospody půjdu, řeknu: vrchní, toč,
   [: já chci dneska oslavovat, protože mám proč. :]

4. Nebo raději řeknu: co bych se s tím štval,
   nějak bylo, nějak bude, život letí dál,
   ať mi nadávají lidé do trouby,
   první holku, kterou potkám, pozvu na houby.

R: Do lesa vklouznem, sednem do listí,
   [: trpaslíka vodnesou, neb omdlí závistí. :]