Tři přání

Adendum

     C                              Dmi
1. Příběh, který právě teď, chystám se vám vyprávět,
     G                            C
   trochu připomíná svět, kam se velcí nepouští.
   
   Čtyři muži na poušti dali stařečkovi pít,
   a on řek, že vyplní jim tři přání.
   
2. První nejstarší si přál, dej mi zámek, ať jsem král,
   druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.
   A co přál si nejmladší, to už se nikdo nedoví,
   vždyť v pohádkách jsou jen tři přání.
   
   Pouští křáčí dál a dál, vzhůru k bílým oázám,
   ten nejmladší se svým čtvrtým přáním.
   
3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,
   teď si stojí v tváři tvář, boháč, král i otrokář.
   Kam se poděl nejmladší, to už se nikdo nedoví
   a v pohádkách jsou jen tři přání.
   
   Pouští kráčí dál a dál, vzhůru k bílým oázám,
   ten nejmladší se svým čtvrtým přáním.
   
4. A pak přišla žízeň zlá a s ní i bouře písečná,
   smrtí stojí tváří v tvář, boháč, pán o otrokář.
   Tak proč prosí, chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít
   a v pohádkách jsou jen tři přání.
   
5. Možná řek by mnohý z vás, tenhle příběh odvál čas,
   svět se stále otáčí a tři přání nestačí.
   Kdo mi tohle všechno řek, možná že ten nejmladší,
   když tudy šel za svým čtvrtým přáním.