Zmařený song o fialovém hrníčku

Lutka Petr

    A                                    E7
1. Původně chtěl jsem zpívat o fialovým hrníčku,
                                            A
   musel jsem ale zívat a zdržel jsem se chviličku,
                                                   D
   když jsem se chystal začít, spatřil jsem, ó, běda,
       D(-)             A     E7           A
   [: po louce k sobě kvačit brtníka medvěda. :]

2. Medvěd byl barvy hnědé se skvrnou na bříšku,
   tiše si vykračoval v huňatým kožíšku,
   vzrůstu byl nevšedního, uši měl chlupatý,
   [: zuby jak zašlou slávu, pracky jak lopaty. :]

3. A za ním čtyři muži klusali, na mně křičeli:
   "Chyťte tu hnědou kůži, nebo nám zmizí do zelí."
   Řek' jsem si:"Jsou to blázni, chytači medvědů,
   [: já ale chytač nejsem, tudíž to nesvedu." :]

4. Medvěd je šelma lesní, já na život si potrpím,
   i když mě zrovna nesní, srazí mě pracky mávnutím,
   nad hrobem budou řečnit z lesního závodu,
   [: normálně že je hodné zvíře, zde šlo o trapnou nehodu. :]

5. Pod stromem, kde jsem seděl, medvěd se zastavil,
   pátravé na mně hleděl, zřejmě se unavil,
   muži jej obstoupili, v žilách mi tuhla krev,
   [: čekal jsem tuhý zápas, medvěda lítý řev. :]

6. Nejmohutnější z pánů, ten s páskou na oku,
   po zádech dal mu ránu, řek':"Pojď domů, votroku,"
   a medvěd místo řevu pokojně dal se vést,
   [: když ze stromu jsem slezl, pryč byla moje čest. :]

    A                                               E7
*: Píseň jsem nedozpíval, zapomněl jsem rým, co mě napadl,
                                                          A
   a hrnek, na nějž jsem se díval, jeden z těch pánů ukradl.