Žiji v Praze devět let

Marton Rony

D                          A 
Když jsem tenkrát přiletěl svět do dlaní vzít 
                         D 
Studovat jsem u vás měl, pár let v Praze žít 
První den jsem oněměl, vážil každý krok 
                          D    A     D 
A v mém srdci orloj zněl, celý další rok 
 
         G 
Praha je Staré město, Kampa, Prašná brána 
                                    D 
nabřeží, Malá Strana, Strahov časně z rána 
                                 D7 
Sto věží, Loreta a Hradčany jdou spát 
                                    G 
já toužím kouzla vaší krásné prahy znát 
 
Začal jsem ji poznávat a též lidi v ní 
Občas myslet na návrat, snít jak člověk sní 
Pak jsem náhle objevil v lidech nový svět 
vznikl celek z mnoha chvil, zážitků i vět 
 
Praha je menza, kolej, aula, ticho v sále 
knihovna, spousta stránek, zkoušky a tak dále 
a občas debaty o tom jak má se žít 
já toužím s vámi nyní stejnou cestou jít 
 
Když v mé rodné zemi skryl slunce tmavý stín 
Nový domov pro nás byl v Praze naštěstí 
Žiji u vás devět let, necítím se sám 
mám svou práci, ženu, svět, dítě, lásku k vám 
 
Praha je Prosek, metro, lidé, spousta práce, 
a malá dcerka která brzy začne ptát se 
starosti, krásné chvíle, jak už to má být 
když do svých rukou svoje štěstí můžeš vzít