Náš dům stál na konci předměstí

Matuška Waldemar

Náš dům stál na konci předměstí - poslední 
kousek dál už končí dláždění 
Měl komín s anténou 
a révu spletenou 
oblékal jak raglán, 
když k nám teplý vítr zafoukal 
 
Náš dům stál kde zvonek tramvají - konečná 
rozléhal se rovnou do polí 
Stín hodin slunečních 
bez vteřin zbytečných 
pomalu se loudal 
jen já stále někam pospíchal 
 
Dálnicí já se vrátím 
za volantem někdy o tom sním 
Dálnicí cestu zkrátím 
až dohoním čas tak obracím (tak obracím) 
 
Náš dům stál kde mírné stoupání - začíná 
kousek dál se motel vypíná 
Má révu z neónů 
a trávník z betónu 
prozradí, že nezná tu stráň 
kde já jednou vyrůstal 
 
Dálnicí já se vrátím 
za volantem někdy o tom sním 
Dálnicí cestu zkrátím 
až dohoním čas tak obracím (tak obracím) 
 
Náš dům stál na konci předměstí - poslední