Doktorát z průšvihu (Brush Arbor Meeting)

Matuška Waldemar

Říkaval táta 
že si budu žít, štěstí mít 
Říkaval táta 
že to zvládnu, stačí jen víc chtít 
 
Jenže já vždycky šláp 
z deště rovnou pod vokap 
byl jsem nešika a kdekdo se mi smál 
měl jsem hlavu kudy tam, 
jednou bouli, jeden šrám 
den co den, ale svět se točil dál 
 
 Refrén: 
 
Pěšinou trnitou jdu a hložím 
z průšvihu složím klidně doktorát 
ale dřív než-li svý kosti v zemi uložím 
řeknu všem, že i tak jsem tu byl rád 
 
Říkala máma 
na všechny se máš pěkně smát 
Říkala máma 
o tebe se budou holky prát 
 
Jenže já vod těch dob 
o žádnou jsem nezakop 
co by stála o to, abych si ji vzal 
kámoš Amor, ber jak ber 
prostě zklamal, amatér 
tak jsem sám no a svět se točí dál 
 
 Refrén 
 
 
Říkala bába 
taky budeš jednou mít vlastní dům 
Říkala bába 
každou vteřinou jsi blíž těm dnům 
 
Jenže já, pro pět ran 
mám jen kytaru a stan 
co jsem pánbůh ví kde koupil nebo vzal 
tak si žiju a jsem rád 
mám co dělat, mám kde spát 
léta jsou no a svět se točí dál 
 
 Refrén 
 
 
Hluboce v tý chvíli smeknu 
hluboce v tý chvíli smeknu 
seberu síly a řeknu 
že i tak jsem tu byl rád 
 
 Refrén