Johanka z parku

Nerez

Ami           Dmi7 
Poslední větu nechám si pro sebe 
Ami          Ami7   Ami        E 
snad se s ní růžově prostřílím do nebe 
poslední větu... v žaludku zazebe 
šetři si slovíčka, dojde i na tebe 
 
Tři tečky naslepo vypálím do vzduchu 
tři tečky od věty, co nikdo neslyšel 
milostné - pro všechny, co klesaj´na duchu 
tři tečky z románu, co nikdá nevyšel 
 
Dmi7      G              C          Emi 
Koukáme, jak nám všechno pod rukama černá 
Dmi7      G            C           Ami 
zejtra si svážem kosti do uzlíku - aha 
lepší je zpívat o tom, jeslti je ti věrná 
vždyť tyhle řeči nejsou pro muziku - aha 
 
Dmi7                 Emi7 
Háčky a čárky pustím po větru 
Dmi7       Emi7    Dmi7 
střelím se holou větou 
navostro ve svetru 
 
Zelenej vykřičník vpálím si do čela 
za pusy sladký, pro hrozny kyselý 
za kursy taneční, a že jsem nechtěla 
ze židle vratký, šťastný a veselý 
 
Tři tečky naslepo vypálím do vzduchu 
tři tečky pro národ, dělá, že neslyšel 
milostné - pro všechny, ať žijem, je-chu-chú! 
Tajemství z románu, na to bys nepřišel... 
 
Koukáme, jak nám všechno pod rukama černá... 
 
Háčky a čárky pustím po větru 
střelím se holou větou! 
 
Poslední větu nechám si pro sebe 
snad se s ní růžově prostřílím do nebe 
poslední větu... v žaludku zazebe 
šetři si slovíčka, dojde i na tebe...