V jeskyních

Vodička Ladislav

Černou tmou jen vítr kvílí 
jakby zněl ďábelskej smích 
Po útrapách na dlouhejch mílích 
svůj domov mám v pustejch skalách, jeskyních 
 
Já kdysi vzplál láskou žhavou 
čistější než bílej sníh 
jenže káp' jsem na nepravou 
teď musít žít s netopýry v jeskyních 
 
Že nemá cit já poznal záhy 
jen samá lež a samej hřích 
Teď se vysmívá za mými zády 
mě nezbejvá než trávit život v jeskyních 
 
Potkal jsem ji jednou a nebyla sama 
a jejich vinu jsem jim poznal na očích 
Dneska už nevím jak se to stalo 
Padla rána, on k zemi kles' 
a já teď žiju tady v těch temnejch jeskyních 
 
Pak začal boj o moje žití 
dnem i tmou šli v patách mých 
nad krajinou teď slunce svítí 
mě těžko najdou tam dole v pustejch jeskyních