Lidský tón

Stopa

       D                             A 
1) Jdu tam, kde bejvám vždycky vhod, kde nebejvám sám. 
   F#mi                   Emi 
   Nebi vděčím dodnes, že víc než na sny mám. 
   F#mi                  Emi 
   Věřím a chci říci, že hněv je světa stín, 
   G            A 
   slyším zvony znít. 
 
         D             G          A 
R: A tím pádem doufám, nezboří se svět, 
   G          A          D 
   stačí říci hned radši ne. 
                         G              A 
   Ať jen zlej si zoufá, v srdci kdo má cit, 
   G            A            D 
   uslyší v něm znít lidskej tón. 
 
2) Chtěj den a noci přejdou, pak jasnej bude cíl. 
   Ten kdo vinu přiznal už tím ji vlastně smyl. 
   Zas ve stínu kříže z nejsmutnějších míst 
   růže začnou kvýst. 
 
R: A tím pádem ... 
 
3) Ač v dáli slyšet z dálky zvon jak písně dlouhejch cest, 
   člověk pořád čeká od světa nějakej trest. 
   Bílejch dnů se dočká, stromy budou kvýst 
   zpěvem ptačích hnízd. 
 
R: A tím pádem ... 
   ... znít lidskej tón, tiše znít.